Všechno je, tak jak je a bude tak, jak bude. Žijme teď ...
Domů z lázní jsem dojela plná odhodlání pokračovat v mém znovuzrození a udržování si kondičky. Asi nemusím psát, jak dlouho to vypadá a že realita versus hlava je rozdíl. Najela jsem na program školka, koníčky, doktoři, povinnosti.
Sbalila jsem co mě napadlo, nějak jsem to neřešila, ale hlavně knížky. Františkovy lázně byla moje jasná volba. Už jsem tady vlastně byla... Bylo mi několik málo měsíců a mamka si mě s sebou do lázní dovezla v bříšku. Taťka za námi jezdil na víkendy, ale nikdo o mě ještě nevěděl. Taky si to moc nepamatuji, tak se tohle město ráda připomenu....
Doma jsem po návštěvě onkologie musela spíchnout na druhý den karnevalový kostým. Nemusíte asi dlouho přemýšlet, čím by ten můj chlapeček chtěl být... Ano, pirát. Ale to už byl poslední dva roky, tak tentokrát to byl Harry Potter. Já zasedla a vyčarovala podle jeho slov ten nejhustější hábit. Pak mi položil otázku, proč lidi nosí masky... Uf, no a...
Dobro pořád ještě vítězí nad zlem. Stejně jako pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí.
Setkání neuvěřitelných žen a dívek. Většinu v nich mi osud přivál do cesty a já jsem za ně moc ráda. Každá z nich má co říct, každá je výjimečná, každá má svůj osobitý příběh a každá má svoji 13. komnatu.
Loni v lednu jsem psala o depešácké párty. Když si na ní vzpomenu, první co se mi vybaví, je to, že mi druhý den vypadaly vlasy. Bylo to po Filípkové oslavě narozenin a já měla za sebou první chemoterapii a celé to neznámo mi teprve otvíralo dveře.
Všechno se teď točí okolo Filípka. Jsem ráda, že jsme to zase dali do správného módu. Školka, koníčky a my dva. Já si obcházím své lékaře a většinu volného času trávím čtením. Zavírám se do příběhů ostatních. Čerpám sílu, nadhled a mnohdy i čerstvý vítr - pocit, že se něco děje. U mne se toho teď moc neděje, což je...
Díky prosincovým tablům se žloutenkou ve školce nebyla besídka. Děti poctivě trénovali a nakonec se dočkaly, vánoční oslava proběhla v lednu.
Před šesti lety jsem tohle datum očekávala s napětím. Nevěděla, co mě čeká. Po devíti měsících nadešel den D a já se stala maminkou. Slýchala jsem spoustu příběhů o porodech, o pocitech, lásce a mateřství, ale realita je nepopsatelná. Přála bych všem ženám, aby mohly cítit pohyby v bříšku, očekávat a pak přivést na svět nový život.
Včera jsem měla v Praze spoustu aktivit. Vyjela jsem ráno hned před šestou hodinou, přes noc napadlo spoustu sněhu. D1 byla naštěstí průjezdná. Začala jsem den v příjemné kavárně s kamarádkou.